Posonium (lat.) neboli Bratislava, na první pohled působí jako změť moderní architektury prosakující mezi historickými stavbami. Neználek, který zná jen fotky centra a stručné info z wikipedie, si vesměs představuje slovenskou metropoli rozpínající se po obou stranách řeky Dunaje, mnohem moderněji. Nebudu vám nalhávat, ve srovnání s Prahou, Vídní, Londýnem nebo Paříží, má co dohánět. Nicméně i v Bratislavě je spousta míst, které jsou pastvou pro oči nejen pro holku s foťákem. Během dne jsem nafotila hrad Děvín, historické centrum, Hozďovo námestie (nejhezčí náměstí s parkem z celé Blavy), Bratislavský hrad, UFO (restaurace, která je proslavena střelbami) a pár nočních street fotek.
Bratislava je fajn město i pro cestovatele. Můžete jí pohodě projít během několika hodin, zatímco čekáte na odlet. Také skvělá dostupnost autem i vlakem, má něco do sebe. Nehledě na to, že ceny letenek jsou mnohdy příznivější než z Prahy nebo Vídně (samozřejmě záleží, kam máte namířeno).
Předností Bratislavy je bezesporu uzpůsobení města jako relaxačního centra – spousta parků, workoutových hřišť, běžeckých tras, cyklotras, gymů, jezera.. nudit se rozhodně nebudete.
Štítek: photo
Bosna a Hercegovina není jen zemí minových polí
Původní plán „dojedeme k hranici s Bosnou a ráno budeme fotit“, se v průběhu cesty díky mému „jeď kam zvládneš“, změnil ve 1000 km trip. A tak jsme dojeli až k vodopádu (Jajce). Normální lidi by sehnali ubytování a šli spát. To by ale nebyl Čižmi, aby jen co zastaví auto, nebral foťáky s jeho oblíbeným „dělej, fotíme“. A tak se ocitám zachumlaná do mikiny, v žabkách a foťákem na stativu před hučícím vodopádem.
Třetí den, čtvrtá země, Vaduz a Lichtenštejnsko
Následující den jedeme do Lichtenštejnska, čtvrté nejmenší země Evropy (160m2). Brousíme si zuby na Vaduz, konkrétně na tamní hrad postavený už ve 12. století, po kterém bylo hlavní město Lichtenštejnska pojmenované.