Vyvážit práci a odpočinek je v dnešní době takřka kruciální. Neustále nás atakuje nepřeberné množství informací, vyvíjející se technologie nutí k učení a sociálními sítěmi zasažená komunikace prosakuje už i do našich vztahů. Často pak slyšíme „nemám čas“, „spím maximálně 4h denně“ a v neposlední řadě „chytly mě záda“, kdy na dotyčném vidíme, že mele z posledního. Jak se nenechat taky tak semlít?
Priority jsou základ
Ať se vám to líbí nebo ne, je potřeba si určit jasně priority. Kdo se o vás postará, když onemocníte? Rodina a nejbližší přátele. Kolik času denně věnujete rodině a svým nejbližším? Opravdu je nutné upřednostňovat práci před rodinou, anebo budování kvalitních vztahů má mít přednost před zaměstnáním? Mnoho lidí svou práci přeceňuje na úkor rodiny, zdraví a spánku. Pak se diví, když tělo vypoví v důsledku workoholismu službu a musí se učit jako malé dítě vytvořit si vyvážený denní režim. Podíváme-li se na život úspěšných lidí, uvidíte práci a odpočinek v harmonii.
Vyvažovat práci a odpočinek
V článku zaměřeném na time management (Jak šetřit čas) jste se dověděli hlavní zásady vedoucí ke zlepšení vlastní organizace času (v kurzu Efektivní Time-management, vás naučím plánovat komplexně). Umět naplánovat si práci tak, aby zbyl čas i na relaxaci a spánek patří v dnešní době mezi základní kompetence. Sám time management ale nestačí. Je potřeba umět vyvážit práci a odpočinek. Jen tak nám bude tělo fungovat, jak má.
I duše potřebuje hygienu
Vyvažování práce a odpočinku zásadně usnadní psychohygiena. Ano, i o duši je potřeba pečovat. Umíte si představit, že byste se týden nesprchovali? Tak proč jste schopni týden nerelaxovat? Psychohygiena napomáhá obnovení duševní pohody a zvýšení odolnosti vůči stresu a vnějším vlivům. Zahrnuje zvládání nadměrně působící zátěže, životosprávu, práci a učení, odpočinek a spánek a zdravé vztahy. Všem těmto oblastem se budu více věnovat v dalších článcích. Abyste mi u čtení neusnuli, pojďme si prozradit pár „pětiminutových“ relaxačních technik.
Pět minut každý den
Především ti, kdo se tak rádi vymlouvají „nemám čas“ místo aby si přiznali, že si ho udělat nechtějí, mohou ocenit krátké relaxační techniky, jež navodí odpočinek a pomohou s koncentrací.
Všech 5 pohromadě
Máte všech 5 pohromadě? Snadno zjistíte, když si najdete místo, kde vás pár minut nikdo nebude rušit, zavřete oči a soustředíte se na svůj jeden smysl. Nejprve se několik minut (pocitově) soustřeďte na svůj hmat – tedy na kontakt vašeho těla s vnějším okolím (kontakt víček, rtů, zad s opěradlem židle..). Pocitově si projeďte celým tělem. Následně se soustřeďte na sluch a zaposlouchejte do zvuků okolí. Poté zaměřte pozornost na chuť v ústech (chuť hladu, ranní kávy..). Pak přivoňte ke svému okolí (cítím svůj parfém? čerstvý vzduch venku?). Nakonec rychle otevřete a zavřete oči. Na víčkách zevnitř zkuste zachytit předměty a vyhasínající světelné vjemy. Smysly si projeďte ještě jednou. Oči otevírejte postupně, ideálně do dlaní. Cítíte se odpočatí? Lépe se soustředíte? Pak provádíte cvičení správně.
Tady a teď
Mindfulness neboli všímavost v nedávné době doslova hýbe internety. V podstatě v ní můžeme vidět reakci na uspěchanou dobu. Mindfulness je dovednost, jež lze prolnout většinou z běžných aktivit. Umožňuje nám plně si uvědomit své tělo a smysly, aniž bychom jakkoliv reagovali na okolí. Ve stresových situacích pomáhá najít pevnou půdu pod nohama. Všímavost je dovednost, tedy je možné ji u sebe rozvinout a trénovat. Existují dokonce i kurzy pod vedením certifikovaných lektorů realizované například Masarykovou univerzitou (bližší informace tady)
Dýchání, základ všeho
Internety doporučují k snižování stresu hluboké dýchání. Upřímně, dýchat hluboce kdykoliv je člověk ve stresu, tak docela hrozí, že někteří pocítí účinky holotropního dýchání, aniž by se o to záměrně snažili (o holotropním dýchání kdyžtak příště). Smyslem relaxace pomocí dýchání je soustředit se na dech, zpomalit ho, případně i prohloubit. Už samotné soustředění se pomáhá odvrátit mysl od stresu. Částečně si zahráváme s mindulness neboť pozorností na dech si zároveň uvědomujeme přítomný okamžik a své tělo. Ve stresu se totiž dech zrychluje, neboť tato podmíněná reakce připravuje tělo na akci, tedy zásobuje svaly dostatkem kyslíku k útoku / úniku ze situace. Vzhledem k tomu, že nás v dnešní době víc vystresuje nevyzpytatelný řidič za volantem než šavlozubý tygr, je častý intenzivní stres zdraví škodlivý. Pravidelný pomalý dech naopak navozuje v tělu klid. Odtud známá teze „rozdýchej to.“
Hudba
Relaxační účinky hudby známe všichni. Poslechem se soustředíme na tóny, melodii či text a tím se odpoutáme od problému. Strasti se sice nevyřeší, ale získáme dostatečný odstup, abychom místo tunelového vidění snadněji našli více řešení.
Další tipy a postupy, jak ochránit psychiku před škodlivinami okolí představuji v kurzu Zvládání zátěže v manažerských profesích. Přestože se v kurzu zaměřuji především na manažery, může se zúčastnit kdokoliv.
V zásadě je jedno, kterou z pětiminutových relaxací zvolíte a aplikujete v každodenním životě. Dokonce si můžete najít nějakou svou relaxaci. Je záhodno, aby si člověk našel kromě práce a neustálé aktivity také čas na dobití baterek. Už jen proto, že tělo máte jen jedno a ono si to zaslouží.