Každodenním stresorům se nevyhneme. Určitá míra stresorů je sice nezbytná pro náš osobnostní rozvoj a adaptaci na životní změny, přehršel stresorů by nás však neměl úplně zesílit.
Co pro sebe můžeme udělat?
Začněme tím nejjednodušším. Zavřít dveře za prací a vše, co do ní spadá, nechat tam. Platí to i o soukromí. Rozlišování pracovního a soukromého života ušetří spoustu problémů. Už jen proto, že si vaše rodina nezaslouží, abyste „pracovali i doma.“ Aby se dveře za prací opravdu zavřely, je doporučováno vymezit čas prací a domovem. V tomto čase být jen „sami se sebou.“ Literatura doporučuje hodinu. Pro mnohé bývá hodina luxus, proto zkuste zpočátku naplánovat svůj den tak, abyste si vyhradili aspoň 30 minut.
Aktivně nebo pasivně?
Aby se nám podařilo vypnout od práce, ani neřešit rodinné záležitosti, je potřeba vyhrazených 30 minut vyplnit smysluplně. Ano, do 30 minut nespadá cesta práce, ani nakupování. Obecně se doporučuje u fyzicky náročných povolání volit klidnější aktivity a u sedavých aktivní pohyb. Uvolní se tak nejen mysl, ale změní stereotypní pohyby pro tělo.
Zvolit jednu nebo více činností?
Odpověď na tuto otázku nechávám na vás. Klíčové je vybrat si činnost, která vás baví. Někomu vyhovují procházky se psem, jiný využije čas k sebevzdělání a další rád střídá různé sporty podle toho, jak jeho tělo potřebuje.
Co když nemám čas?
Najít si čas je otázkou priorit. Když vám dochází benzín v autě, tak ho natankujete. Když jdete večer spát, umyjete si zuby. Automaticky věnujete péči svým věcem a tělu, proč ji nevěnovat i své duši? Vždyť zdraví máme jen jedno a je tvořeno jak fyzickým, tak psychickým stavem. Pořád nemáte čas? V tom případě doporučuji si dát svých 30 minut do denního plánu ve stejnou hodinu, po několika dnech si tělo samo řekne, že je čas relaxovat.
Buď šťastný ráno s tím, co máš a večer s tím, čím jsi. (Sri Chinmoy)