Lindau, Bregenz a Bodensee byly fajn, avšak nás to táhne dál. Naše cesta směřuje k Innsbrucku. Google maps sice tvrdí, že pojedeme max 3 hoďky, to by nesmělo být po cestě tolik „wow“ momentů, které nás nutily zastavit a fotit, nekonečné serpentiny a servisem zaktualizovaná navigace ukazovat „in the middle of nowhere“.
Zjišťujeme, že Rakousko není pokryté wifi, ani silným signálem tak, jak bychom potřebovali, takže místy jedem na blind. Navigace tomu nasazuje korunu, když nás žene na dálnice, které má v nastavení zakázané… rebel.
Odpoledne končíme v malebném městečku Völs, kousek od Innsbrucku. Třetí plně obsazený camp nás ujišťuje, že jsme v turisticky atraktivní oblasti. Nakonec bydlíme hned vedle Pizzerie, dáme večeři a hurá na noční focení Innsbrucku. Innsbruck má v noci úžasnou atmosféru. Památky jsou krásně nasvícené a je jak dělaný na focení light-trails.
Následující den vyrážíme ke Königssee. Cestou musíme na Bergisel, protože je tam skokanský můstek, jedna z nejdůležitějších staveb Světového poháru ve skoku na lyžích. Můstek tam stojí už od roku 1920 a když by ho v roce 2003 nepřestavěli do divné moderny podle představ Zahou Hadid, asi by se mi líbil víc. Mimochodem je to ten můstek, kde Adam Małysz ukázal rekordní doskok (2004).
Cestou na Brechtesgaden zastavujeme u hradu, který zůstává záhadou, protože technika klasicky nefunguje, tudíž ani dohledávání na google maps.Super, u Königssee (D) jsme poměrně brzo. Ubytování jsme našli celkem rychle, čímž jsme získali čas na túru kolem jezera. Kolem Königssee jsou restaurace a pouliční lampy.
Zdá se, že noční focení bude na pohodu… Zlatý voči.. půl hodiny stepuji u stativu a čekám, kdy zapnou pouliční lampy, abych měla na fotkách hvězdičky.. nic.. další půlhodina… Z dálky slyším „Rakušáci spořiví“, Čižmi taky čekal na lampičky.
Netrvá to dlouho a Čižmi stojí ledovém v Königssee. Naprosto dobrovolně. Patří k těm fotografům, kterým nevadí trochu se obětovat. Voda v Königssee je tak studená, že zůstávám u obdivu. Zároveň mi je jasné, že tam nejsme naposled.