Asi všichni cítíme, že se nejvíc naučíme, když opustíme své pohodlí. Taky vás zrovna napadla otřepaná fráze „život začíná po vystoupení z komfortní zóny“? Není nutné vyhazovat těžké prachy za kurzy skloňující seberozvoj ve všech pádech. Sama příroda umí z komfortní zóny pěkně vyhnat. Stačí vyjít ven na delší túru, zmoknout, přestože „Norové hlásí“ bez deště, anebo vycupitat vyšší kopec. Právě Lysohorský Ultra Trail (LHUT) bezpochyby patří k závodům, které ony limity posouvají. Pořadatelé sice tvrdí, že je to závod pro všechny milovníky horského běhu, avšak převýšení dětské verze 2100m na 30Km naznačuje, něco jiného
Dvakrát na vrcholu Lysé
Proškolena Valašským Hrbem, jež je v porovnání s LHUT procházka růžovou zahradou, volím kratší trasu na 30Km. Je mi jasné, že 2100m výškových bude bolet.. hodně bolet. Zároveň je pro mně LHUT onou neznámou, která mi ukáže hranice a co je za nimi. Nejde jen o dvojnásobné zdolání královny – Beskyd Lysé hory, je potřeba to stihnout v limitu, který rozhodně není procházkový.
Připravena?
Vím moc dobře, že je přede mnou nejtěžší závod života. Nicméně, stojím si za tím, že je lepší litovat toho, co vyzkouším a nevyjde, než to nezkusit a bít se do hlavy, že jsem promarnila šanci. Však o co jde, buď posunu své limity, anebo nestihnu časovku a udělám si hezký turistický výlet.